Souvislost mezi hrubým vyúčtováním a optimální velikostí solárních panelů

Instalace solárních systémů je stále populárnější, protože poptávka po obnovitelné energii neustále roste. Návratnost investic však zásadně závisí na způsobu vyúčtování. Hrubé vyúčtování se stane rozhodujícím od roku 2024 a vyžaduje zcela nový přístup k dimenzování systému.

Podstatou hrubého vyúčtování je, že vyrobená a odebraná energie se nevyúčtovává jako rozdíl (jako v případě salda), ale samostatně, za odlišné ceny. Proto je klíčové správně určit velikost solárních panelů a analyzovat spotřební profil.

Základy hrubého vyúčtování pro výpočet

Při hrubém vyúčtování se energie dodaná do sítě a energie odebraná ze sítě vyúčtovávají samostatně:

• Poskytovatel služby obvykle odebírá energii dodávanou do sítě za nižší cenu.
  
• Spotřebitel platí za energii odebranou ze sítě plnou maloobchodní cenu.

Tento systém má za následek, že z hlediska návratnosti je nejdůležitějším faktorem podíl vlastní spotřeby. Solární systém je nejúčinnější, pokud může domácnost energii přímo využívat, a nevrací ji zpět do sítě.

Takto funguje princip hrubého vyúčtování solárních panelů v praxi: zde je příklad

Příklad: roční spotřeba domácnosti je 5000 kWh, roční produkceinstalovaného solárního systému je rovněž 5000 kWh.

• 60 % produkce spotřebuje domácnost přímo → zde nevznikají žádné další náklady.
  
  
• Zbývajících 40 % se vrací do sítě → dodavatel je účtuje za nízkou cenu.
  
  
• Ve večerních hodinách odebírá domácnost potřebnou elektřinu ze sítě → za plnou cenu.
  

Proto nadměrná nadprodukce při hrubém vyúčtování zpomaluje návratnost investice.

Více informací najdete v článku o solárních panelech PV, kde představujeme fungování fotovoltaických systémů.

Analýza spotřeby pro dimenzování systému

Stanovenívhodné velikosti solárního systému začíná analýzou spotřebních vzorců. Důležité aspekty:

• kdy je největší spotřeba energie (např. večer kvůli chlazení nebo vytápění),
  
  
• do jaké míry je domácnost schopna přizpůsobit spotřebu výrobě (např. praní, nabíjení elektromobilu během dne),
  
  
• roční, měsíční a denní rozdíly ve spotřebě energie.
  

Čím vyšší je podíl vlastní spotřeby, tím rychlejší je návratnost při hrubém vyúčtování.

Stanovení velikosti a počtu panelů při hrubém vyúčtování

Počet a výkon solárních panelů je třeba zvolit tak, aby systém co nejlépe pokrýval roční energetickou spotřebu domácnosti.

Zatímco při saldo účtování nebylo účelné systém výrazně předimenzovat, při hrubém účtování může být právě vyšší výkon výhodou. Předimenzovaný systém je schopen pokrýt vyšší vlastní spotřebu po několik měsíců, čímž v dlouhodobém horizontu zajišťuje větší úspory.

Při výpočtu je třeba vzít v úvahu:

• roční spotřeba v kWh,
  
  
• jmenovitý výkon panelů ve Wp,
  
  
• počet slunečných hodin v dané lokalitě,
  
  
• optimální kapacitastřídače.
  

Pro přesné dimenzování si prohlédněte nabídku dostupných střídačů .

Výběr správné velikosti střídače solárních panelů je také rozhodující

Velikost střídače zásadně ovlivňuje ekonomiku systému. Příliš malý střídač může způsobit ztráty, příliš velký zase zbytečné dodatečné náklady. Optimální velikost odpovídá výkonu panelů a spotřebnímu profilu.

Úloha orientace a sklonu při dimenzování

Orientace a sklonsolárních panelů ovlivňují nejen výrobu, ale také to, do jaké míry se výroba časově shoduje se spotřebou. Pokud panely během dne vyrábějí více energie, může domácnost větší část energie přímo spotřebovat → to urychluje návratnost v hrubém vyúčtování.

Příklady dimenzování pro různé vzorce spotřeby domácností

Při dimenzování systému v hrubém vyúčtování není cílem nadprodukce, ale co největší míra okamžitého využití vyrobené energie domácností. To je důležité, protože hodnota energie vrácené do sítě je nižší než cena energie odebrané ze sítě.

Malá domácnost (2 osoby, byt nebo menší rodinný dům):

• Roční spotřeba: cca 3 000 kWh
  
  
• Typická spotřeba: osvětlení, domácí spotřebiče, menší elektrické přístroje
  
  
• Doporučený systém: 3–3,5 kWp (roční produkce ~3 500–4 000 kWh)
  
  
• Poznámka: i menší systém je schopen pokrýt základní spotřebu domácnosti, ale časově naplánovaná spotřeba (např. praní, mytí nádobí během dne) výrazně zlepšuje návratnost investice.
  

Střední domácnost (4 osoby, průměrný rodinný dům):

• Roční spotřeba: cca 5 000 kWh
  
  
• Typická spotřeba: domácí spotřebiče, klimatizace, případně elektrické topení nebo bojler na ohřev teplé vody
  
  
• Doporučený systém: 5,5–6 kWp (roční produkce ~6 000–7 000 kWh)
  
  
• Poznámka: u této velikosti je v hrubém vyúčtování obzvláště důležité, aby spotřeba připadala co nejvíce na denní hodiny, protože tak lze zabránit dražšímu odběru z rozvodné sítě.
  

Velká domácnost (6 osob, větší nemovitost, více elektrických zařízení):

• Roční spotřeba: cca 7 500–8 000 kWh
  
  
• Typická spotřeba: více klimatizací, elektrické topení, tepelné čerpadlo, nabíjení elektromobilu
  
  
• Doporučený systém: 8,5–9,5 kWp (roční produkce ~9 000–10 000 kWh)
  
  
• Poznámka: V takových domácnostech výrazně zvyšuje podíl vlastní spotřeby a tím i návratnost investice použití akumulátoru nebo chytré načasování spotřeby (např. nabíjení auta během dne).

Doporučení a zkušenosti SOLARKIT

Podle zkušeností SOLARKIT má přesné dimenzování v hrubém vyúčtování mnohem větší význam než v systému s vyrovnávacím účtem. Příliš dimenzovaný solární systém se amortizuje pomaleji, protože dodavatel odebírá přebytečnou elektřinu pouze za nízkou cenu.

Proto jsou nejdůležitějšími faktory:

• skutečná roční spotřeba domácnosti,
  
  
• spotřební návyky (denní nebo večerní zatížení),
  
  
• místní podmínky (orientace střechy, stínování, úhel sklonu).
  

Společnost nabízí každému zákazníkovi individuální kalkulaci, která zohledňuje spotřebu energie rodiny, vlastnosti budovy a možnosti budoucího rozšíření (např. nabíjení elektromobilu nebo instalace tepelného čerpadla).

Vyplatí se instalovat akumulátor při hrubém vyúčtování?

Není to povinné, ale může to být výhodné. Díky akumulátoru lze elektřinu vyrobenou během dne využít i večer, čímž se zvyšuje podíl vlastní spotřeby. To urychluje návratnost investice, zejména tam, kde je vysoká večerní nebo noční spotřeba energie.

Kdy se systém nejlépe vrátí při hrubém vyúčtování?

V případě, že spotřeba co nejvíce odpovídá výrobě. Například pokud během dne běží klimatizace nebo se přes den nabíjí elektromobil, účinnost systému se výrazně zvýší. Výběr optimálního střídače a dimenzování přizpůsobené spotřebním zvyklostem jsou základními podmínkami pro rychlou návratnost.

Jak se má instalátor přizpůsobit změnám v předpisech?

Regulace se mohou týkat více oblastí, od dotací až po podmínky zpětného napájení sítě. Instalátoři musí sledovat aktuální předpisy a flexibilně přizpůsobovat systémy měnícím se podmínkám, aby zákazníci vždy dostali nejvýhodnější řešení.

Lze venkovní akumulátor pro skladování energie sladit s jinými systémy, např. sítí, hybridním střídačem?

Ano. Venkovní akumulátory lze propojit se sítí a hybridními střídači, takže vyrobená energie může být efektivně skladována a využívána. To poskytuje další energetickou bezpečnost a umožňuje flexibilnější přesun spotřeby do levnějších období.

Často kladené otázky

1. Jaký je princip hrubého vyúčtování u solárních systémů?

Vyrobená energie a energie odebraná ze sítě se zpracovávají odděleně. Dodavatel odkupuje zpětně dodanou energii za nižší cenu, zatímco spotřebitel platí za energii odebranou ze sítě plnou maloobchodní cenu. Proto je důležité, aby co nejvíce vyrobené energie bylo použito přímo pro vlastní spotřebu.

2. Jak velký solární systém je potřebný pro průměrnou domácnost?

Roční spotřeba čtyřčlenné rodiny se obvykle pohybuje mezi 4 500 a 5 500 kWh. Většinou je pro tento účel vhodný systém s výkonem 5–6 kWp, ale přesné dimenzování se vždy provádí na základě profilu spotřeby, orientace střechy a zastínění.

3. Jaký vliv má orientace a sklon střechy na výkon systému?

Nejlepší výnos lze v Maďarsku dosáhnout při jižní orientaci a sklonu 30–40 stupňů. Pokud se instalace od tohoto odchyluje, může se výroba snížit o 10–20 %, což má přímý vliv na návratnost v hrubém vyúčtování.

4. Kdy se systém nejrychleji vrátí v hrubém vyúčtování?

V případě, že domácnost je schopna většinu vyrobené elektřiny okamžitě spotřebovat – například provozováním klimatizace, tepelného čerpadla nebo elektromobilu během dne. Tím pádem je třeba nakupovat méně drahé elektřiny z rozvodné sítě a méně se vrací zpět za nízkou cenu.

5. Na jaké budoucí faktory je třeba při investici dbát?

Regulační prostředí, dotace, podmínky připojení k síti a ceny elektřiny se mohou neustále měnit. Je vhodné systém navrhnout tak, aby bylo možné jej později rozšířit, například o akumulátor nebo možnost nabíjení elektromobilu.