Nulové emise: nabíjení firemního vozového parku elektromobily pomocí solární energie

Nulové emise dnes nejsou jen ekologickým cílem, ale také ekonomickým a firemním zájmem. Rozšíření elektrických firemních vozových parků a možnost nabíjení solární energií zásadním způsobem mění udržitelnou dopravu. Pro společnosti je stále důležitější, aby byly ve svém provozu nejen efektivní, ale také klimaticky neutrální – klíčovou roli v tom hraje solární energie a chytře navržená infrastruktura pro nabíjení elektromobilů.

V tomto článku představíme, co přesně znamená nulové emise, jak se měří emise firemních vozů a jak může dobře vybudovaný solární systém přispět k provozu celé elektrické flotily. Zkoumáme, jak velkou investici to vše vyžaduje, jaké státní dotace budou k dispozici v roce 2025 a jaké konkrétní příklady můžeme vidět v Maďarsku a v zahraničí.

Na závěr vám dáme také praktické tipy SOLARKIT, jak maximalizovat návratnost využití sluneční energie a udržet skutečně nulové emise.

Proč je nulová emise pro společnosti důležitá?

V dnešní době se pro firmy stává stále naléhavější plnění klimatických cílů a udržitelný provoz, zejména pokud vezmeme v úvahu, že se zpřísňuje ekonomické a regulační prostředí. Závazek nulových emisí tedy již není pouze společenskou očekáváním, ale také strategickou obchodní výhodou.

Za prvé: snížením emisí mohou společnosti zmírnit značná finanční rizika, protože EU ETS (systém obchodování s emisemi) a další regulace zvyšují náklady na znečištění. 

Kromě toho mohou společnosti, které plní cíle udržitelnosti, budovat silnější image značky díky příznivějšímu hodnocení dodavatelů a investorů. Na druhou stranu: globálně je také patrné, že značná část emisí skleníkových plynů se soustřeďuje u několika velkých společností, což znamená, že roste i odpovědnost podniků. 

Kromě toho: posun směrem k nulovým emisím také podporuje dlouhodobou konkurenceschopnost. Lze očekávat průmyslové transformace a technologické změny (například obnovitelné zdroje energie, elektrická vozidla) – podniky, které již nyní podnikají kroky, mohou získat výhodu. A konečně, není to důležité jen z hlediska ochrany životního prostředí: optimalizace fungování organizace (využívání obnovitelných zdrojů energie) často znamená také snížení provozních nákladů.

Jak se bude vyvíjet cena solárních panelů pro domácnosti a průmysl v roce 2025?

Cena solárních systémů bude v roce 2025 v Maďarsku relativně stabilní, ale celkové náklady na instalaci a složitost systému budou i nadále významně ovlivňovat konečnou částku.

V případě systémů pro domácnosti například:

• Cena menšího systému o výkonu 3–4 kW se pohybuje kolem 1,2–2 milionů HUF včetně nákladů na instalaci. 
• U průměrného systému o výkonu 5–6 kW lze počítat s celkovými náklady přibližně 2–2,5 milionu HUF. 
• Například cena systému o výkonu 8 kW se podle aktuálních údajů v roce 2025 může pohybovat mezi 3,5 a 4,5 miliony HUF. 

V případě průmyslových nebo podnikových systémů jsou náklady mnohem vyšší:

Mezi těmito dvěma segmenty existuje významný rozdíl nejen ve velikosti, ale i v komponentách (např. vysoce výkonný panel, výkonnější střídač, zásobník energie). 

Náklady na průmyslový systém se mohou pohybovat již od desítek milionů forintů, přičemž přesná částka závisí na velikosti instalace, technologii a energetické náročnosti. 

Je důležité zdůraznit, že cena se netýká pouze jednotlivých panelů – například v některých seznamech je cena průměrného panelu před instalací uvedena v rozmezí 33 000–46 000 HUF. 

Konečná cena však zahrnuje také střídače, nosné konstrukce, povolení, montáž a realizaci, které představují stále větší část celkových nákladů. 

Celkově lze tedy říci, že pokud uvažujeme o firemním prostředí, tj. o nabíjení firemního vozového parku, investiční náklady již patří do vyšší kategorie, ale úměrně tomu roste i potenciál návratnosti, zejména pokud to spojíme s nulovými emisemi.

Význam a měření emisí

Pojem „emise“ v oblasti ochrany životního prostředí označuje uvolňování skleníkových plynů z určitého zdroje (například z vozidla, průmyslového stroje nebo elektrárny) do životního prostředí, například do ovzduší nebo vody. 

V případě vozových parků je obzvláště důležité přesné vyčíslení emisí skleníkových plynů (např. CO₂), protože tak lze prokázat skutečný pokrok v oblasti ochrany životního prostředí.

Z hlediska měření rozlišujeme dvě hlavní metody:

Přímé měření: Když přímo měříme zdroj emisí (například analýza výfukových plynů motorových vozidel, měření z průmyslových komínů). 

Nepřímá metoda založená na odhadech: Jedná se například o emisní faktory (například „1 km ujetý elektromobilem/automobilem odpovídá X kg CO₂“) nebo jiné modelovací techniky. 

Pro společnosti jsou důležité emisní kategorietzv. scope 1, 2 a 3:

Scope 1: přímé emise – např. palivo pro vlastní vozidla. 

Scope 2: nepřímé emise – např. emise z výroby nakupované elektrické energie. 

Scope 3: další nepřímé emise v hodnotovém řetězci – např. dodavatelé, doprava, odpad. 

Přesné měření a vykazování (sběr dat, pravidelné monitorování) jsou klíčové pro to, aby společnost mohla věrohodně prohlásit, že funguje s „nulovými emisemi“.

Elektrická flotila a ochrana životního prostředí

Zavedení elektrického firemního vozového parku je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak mohou společnosti snížit svou uhlíkovou stopu a zároveň dlouhodobě ušetřit náklady. Provoz elektrických vozidel (EV) totiž nezpůsobuje žádné přímé emise škodlivin, což přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve městech a k dosažení důležitých klimatických cílů na národní úrovni.

Podle údajů Maďarského úřadu pro energetiku a regulaci veřejných služeb (MEKH) počet elektromobilů do konce roku 2024 překročil 90 000 a tento růst se podle všeho bude pokračovat i v roce 2025. Souběžně s tím se zrychluje i elektrifikace firemních vozových parků, protože společnosti upřednostňují elektromobily nejen z důvodu nákladové efektivity, ale i kvůli povinnostem v oblasti udržitelnosti (ESG, CSR).

1. Snížení hluku: elektromobily jsou tišší, což snižuje hlukové znečištění ve městech.
2. Energetická účinnost: účinnost elektromotoru může dosáhnout až 90 %, zatímco účinnost spalovacích motorů je 30–35 %.
3. Integrace udržitelných zdrojů energie: v kombinaci se solárními panely lze elektromobily nabíjet skutečně klimaticky neutrálně.

Elektrická flotila tedy nejen posiluje image společnosti, ale přináší také skutečné, měřitelné environmentální výhody. V následující části ukážeme, jak se může firemní auto stát bezemisním – nejen na papíře, ale i v praxi.

Takto lze dosáhnout nulových emisí i u firemních vozů

Pojem „nulové emise“ je v souvislosti s používáním firemních vozů často zavádějící, protože u většiny firem se měření emisí neomezuje pouze na výfukové plyny. Je třeba brát v úvahu celý proces – od výroby energie až po používání vozidel. Tomu se říká měření emisí na základě životního cyklu.

Elektromobil lze považovat za skutečně bezemisní vozidlo, pokud elektrická energie použitá k jeho nabíjení pochází z obnovitelných zdrojů, například ze solárního systému. Pokud společnost zajišťuje nabíjení své flotily elektrických firemních vozidel vlastní solární infrastrukturou, lze emise snížit na nulu nejen přímo (Scope 1), ale i nepřímo (Scope 2).

Kroky procesu:

Zajištění obnovitelného zdroje energie: vlastní solární park na místě nebo nákup zelené energie.

Použití inteligentních nabíjecích stanic: regulují rychlost nabíjení podle slunečního svitu, čímž maximalizují vlastní spotřebu.

Sledování emisí: ve zprávě o emisích společnosti musí být dokumentován také původ elektrické energie, čímž lze prokázat nulové emise.

Je důležité, aby se měření emisí u automobilů neomezovalo pouze na emise CO₂. Lze zohlednit také dopady údržby, výroby baterií a energetického řetězce, ale jejich podíl je zanedbatelný ve srovnání s dopady přímého používání fosilních paliv.

V případě systému SOLARKIT například řešení pro nabíjení elektromobilů pomocí solárních panelů umožňují nabíjení vozidel výhradně ze sluneční energie, takže společnost může skutečně provozovat svou flotilu s nulovými emisemi.

Jak lze v praxi nabíjet elektrickou vozovou flotilu solární energií?

Nabíjení firemní flotily elektromobilů solární energií již není cílem budoucnosti, ale pro stále více společností fungující a ekonomickou realitou. Klíčem je správné dimenzování, skladování energie a koordinace inteligentního řízení nabíjení.

1. Základ systému: výroba energie pomocí solárních panelů

Solární systém instalovaný ve firemním parkovišti nebo areálu je schopen pokrýt značnou část denní spotřeby elektrické energie. Například u flotily 10–15 vozů může k pokrytí průměrné denní spotřeby stačit solární systém o výkonu 80–100 kW.

Elektrická energie vyrobená během dne může být použita přímo k nabíjení vozidel nebo ke spotřebě v budově.

2. Skladování energie a inteligentní nabíjení

Výroba solární energie závisí na počasí, proto je pro optimální provoz často nutné použít také akumulátorové úložiště energie. Takové hybridní systémy jsou schopny vyrovnávat denní výkyvy, takže nabíjení vozového parku je možné i v době, kdy solární panely již nevyrábějí energii. Inteligentní nabíjecí stanice jsou schopny dynamicky řídit priority nabíjení – například upřednostňují nabíjení nejdůležitějších vozidel, když je kapacita solární energie omezená.

3. Připojení a správa

Moderní nabíjecí infrastruktura komunikuje se solárním systémem a dokonce i s ERP systémem společnosti. Díky tomu lze měřit, optimalizovat a reportovat spotřebu energie vozového parku. Tento typ integrovaného energetického managementu nejenže podporuje provoz s nulovými emisemi, ale také zlepšuje návratnost investic.

4. Praktický příklad

Průměrná roční spotřeba elektromobilu je 2000–2500 kWh, což lze pokrýt solárními panely o rozloze 8–10 m². Roční spotřeba flotily 20 vozidel je tedy přibližně 50 000 kWh, což lze pokrýt solárním systémem o výkonu přibližně 80–100 kW.

👉 Zjistěte více o tom, jak velký solární panel je potřeba k nabíjení automobilu:

https://shop.solar-kit.eu/cs/blog/post/charging-an-electric-vehicle-from-an-off-grid-solar-system

Solární nabíjení je tedy nejen výhodné z hlediska životního prostředí, ale v dlouhodobém horizontu také zajišťuje firmám nezávislost a stabilitu nákladů.

Výhody solárních systémů na firemních parkovištích

Firemní parkoviště jsou ideálním místem pro instalaci solárních systémů, protože disponují velkými nevyužitými plochami, kde mohou panely zároveň poskytovat stín pro automobily. Solární parkoviště tak slouží dvojímu účelu:

1. Vyrábějí elektrickou energii pro nabíjení vozového parku,
2. poskytují pohodlí a ochranu vozidlům zaměstnanců.

Využití vyrobené energie

Solární systém umístěný na firemních parkovištích je vhodný nejen k nabíjení elektrického vozového parku společnosti, ale také k pokrytí energetických potřeb budovy.

Stínění a komfort

Solární parkoviště je nejen energeticky úsporným, ale také praktickým řešením: auta jsou chráněna před letním horkem a v zimních měsících se na nich usazuje méně námrazy a sněhu. Tím se nejen zvyšuje komfort zaměstnanců, ale také prodlužuje životnost vozidel.

Estetika a zelená image společnosti

Solární parkoviště má také vizuální význam: návštěvníci, zákazníci a partneři okamžitě vidí, že společnost dbá na životní prostředí. Takovéto projekty posilují ESG compliance společnosti a pomáhají v komunikaci o udržitelnosti.

Celkově lze říci, že parkoviště s solárními panely přinášejí nejen snížení nákladů, ale také významnou strategickou výhodu – z dlouhodobého hlediska se jedná o jednu z nejvýnosnějších investic v oblasti provozu elektrického vozového parku. 

Jak velká je investice do využívání solární energie?

Náklady na nabíjení elektrického vozového parku pomocí solární energie závisí na několika faktorech, ale investice se stává stále dostupnější jak pro malé, tak pro velké podniky. Mezi nejdůležitější aspekty patří výkon systému, typ konstrukce (střešní nebo parkovací konstrukce) a použité řešení pro skladování energie.

Náklady na instalaci

Cena firemního solárního systému se v současné době pohybuje v průměru mezi 250 000 a 350 000 HUF/kWp, včetně nákladů na instalaci a povolení. Systém o výkonu 100 kW tedy vyžaduje investici ve výši 25–35 milionů HUF, zatímco větší projekt průmyslové velikosti o výkonu 500 kW může stát již kolem 120–150 milionů HUF.

Doba návratnosti

Návratnost solárních systémů se pohybuje v průměru mezi 3 a 6 lety, ale do značné míry závisí na cenách energie a poměru výroby a spotřeby. Společnosti, které energii využívají během dne, v době špičkové výroby (například k nabíjení elektromobilů), mohou dosáhnout návratnosti dokonce za méně než 5 let.

Provoz a údržba

Roční náklady na údržbu systému jsou ve srovnání s návratností zanedbatelné: představují přibližně 0,5–1 % roční hodnoty investice. Moderní střídače a monitorovací systémy neustále sledují výkon, takže údržba se omezuje hlavně na čištění a pravidelné kontroly.

Jaká nabíjecí infrastruktura je potřebná?

Pro provoz elektrické firemní vozové flotily je nejdůležitějším prvkem dobře dimenzovaná nabíjecí síť. Nabíjecí potřeby určují tři faktory: počet vozů, denní najetá vzdálenost a dostupný čas.

Společnosti obvykle instalují střídavé nabíječky (11–22 kW), které jsou vhodné pro noční nebo pracovní dobou nabíjení vozidel používaných denně. Nabíjecí stanice integrované do solárních systémů automaticky regulují nabíjení podle aktuální výroby energie.

👉 Zjistěte více o moderních nabíječkách:

solární nabíječka elektromobilů

Příklady úspěšných ekologických firemních vozových parků v Maďarsku a v zahraničí

Stále více společností dokazuje, že doprava s nulovými emisemi je nejen šetrná k životnímu prostředí, ale také ekonomická.

V Maďarsku provozují Magyar Posta a Wolt již několik set elektrických vozidel, která jsou částečně napájena solárními panely.

Celostátní síť MOL Plugee je pak vzorem firemní nabíjecí infrastruktury, kde se nabíjení pomocí solární energie neustále rozšiřuje.

Na mezinárodní úrovni provozují solární logistická centra také společnosti DHL a IKEA, kde elektrické vozové parky fungují výhradně na obnovitelnou energii.

Zelená flotila nejen snižuje uhlíkovou stopu, ale v dlouhodobém horizontu také přináší stabilitu nákladů a pozitivní vnímání společnosti.

Tipy SOLARKIT pro efektivní využití energie a návratnost investic

• Kombinujte solární systém se zásobníkem energie.
  
• Používejte dynamické, inteligentní nabíječky.
  
• Měřte a optimalizujte spotřebu – data vám pomohou urychlit návratnost investic.
  
• Navrhněte rozšiřitelnou infrastrukturu.
  
• Sledujte aktuální dotace a slevy.

👉 Další praktické rady: cena nabíjení elektromobilu

👉 Další praktické rady: cena nabíjení elektromobilu 

Často kladené otázky

1. Co přesně znamená nulové emise?
To znamená, že během provozu nedochází k přímým emisím škodlivin – například CO₂ – ani z vozidel, ani při spotřebě energie.

2. Za jak dlouho se solární nabíjecí systém vrátí?
V průměru za 3–6 let, ale pokud společnost přímo využívá vyrobenou energii, může to být i 5 let.

3. Jak velký solární systém je třeba pro firemní vozový park?
Na jedno auto je potřeba výkon přibližně 3–5 kW, v závislosti na denním nájezdu a frekvenci nabíjení.

4. Existuje státní podpora pro elektrická firemní vozidla?
Ano, v roce 2025 budou k dispozici nenávratné dotace.

5. Proč se vyplatí postavit parkoviště s solárními panely?
Protože poskytuje energii, stín a zároveň vytváří atraktivní zelený image společnosti.